714 tisíc lidí zmáčkli exekutoři. Kdo zastaví smršť?

Jde o velký byznys s malými dluhy.


       
Do exekucí padá tolik lidí, protože nezvládají zaplatit své malé dluhy navýšené o vysoké poplatky za  právníky. Ty se počítají v miliardách. Vláda se tento systém chystá změnit.

Je to dobré vědět: Dlužíteli v Česku 1 020 korun a nemáte-li se k placení, riskujete, že vám záhy ve schránce přistane platební rozkaz na 5 320 korun. To proto, že celkem 3 900 korun od vás dostane váš věřitel navíc jako náhradu za služby advokáta, kterého si najal, aby mu dluh pomohl vymoci.


 Poskytování právních služeb při vymáhání nízkých dluhů je byznys, který momentálně patří k nejlukrativnějším v Česku. A právě kvůli tomu u nás v posledních letech tolik dlužníků nedokáže zaplatit včas a skončí v exekuci. „Když si budu chtít dobře vydělat, založím si firmu a budu skupovat – a pak i vymáhat – stokorunové dluhy. Vydělám tak tisíce. Bohatě se mi to vyplatí,“ popisuje praxi Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.
 Podle propočtů této organizace tvoří právě menší dluhy do deseti tisíc korun více než polovinu všech, které v Česku končí exekucí.


 Poplatky za právní služby totiž i malou dlužnou částku promění ve velkou. Málokdo pak dokáže v zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě platební rozkaz, který dostane od soudu, zaplatit. Takže spadne do ještě mnohem dražší exekuce.


 Srovnejme si to: V sousedním Německu mají také drobné dlužníky. Poplatek za právní služby však při vymáhání částky odpovídající výše zmíněné tisícikoruně tam vyjde podle vyhlášky na 744 korun. V Polsku je to 360 korun. V Británii se náhrady za právní zastoupení nepřiznávají vůbec.

Politici pod tlakem

Vyhlášku, která udělala v Česku z vymáhání drobných pohledávek zlatý důl pro některé právní kanceláře, podepsal exministr spravedlnosti Pavel Němec. Bylo to krátce před jeho odchodem z funkce v roce 2006. A od té doby se vymáháním pohledávek se svou právnickou kanceláří také živí.


 On sám se ovšem k vyhlášce nehlásí. „Ministr Pavel Němec žádné změny vyhlášky neinicioval, do její přípravy nezasahoval. Změnu připravoval podle standardních pravidel legislativní útvar ministerstva,“ napsal Němec přednedávnem MF DNES.


 Co tahle vyhláška s exekucemi provedla, je dobře patrné ze statistik Exekutorské komory.
 V roce 2005 – před Němcovou vyhláškou – bylo v Česku 270 480 exekucí. V roce 2007 – už s Němcovou vyhláškou – jich bylo 427 800. A v roce 2011 bezmála milion.
 Ústavní soud sice už tuhle vyhlášku zrušil, vysoké náhrady však zatím zůstaly. A právě to se teď politici chystají změnit.


 Ve sněmovně leží už dokonce dvě poslanecké novely zákona, které do exekucí zasahují. A další velkou novelu, která má vyřešit problémy s exekucemi, chystá Ministerstvo spravedlnosti. To také už teď pracuje na změně tarifů za souvisící právní služby.


 Přichystaná tabulka mimo jiné počítá se snížením náhrad za právní služby v případě dluhů nepřesahujících 10 tisíc korun na 600 korun v občanském soudním řízení a 300 korun při výkonu rozhodnutí. „Odměny za právní služby by měly korespondovat s vymáhanou částkou. Na to také upozornil Ústavní soud,“ říká první náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová.
 Prosadit změny bude obtížné. Advokátní a exekutorská lobby patří k nejsilnějším v zemi.

 

10.4.2014    Mladá fronta DNES    str. 14    Publicistika
    Jana Blažková