Langšádlová: Evropa potřebuje společnou ochranu hranic


(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s místopředsedkyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)

 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

Policie v těchto dnech dostává nové úkoly. Třeba větší spolupráci s pořadateli veřejných akcí. Opatření měla začít platit až příští rok, ale po sérii teroristických útoků v Evropě se jejich zavedení urychlilo. Ochrana takzvaných měkkých cílů, tedy veřejných míst, kde je hodně lidí, začne okamžitě. Co si představujete pod tím, co spustila Policie České republiky a co čekáte od policie?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/

Čekám, že budou podporovat organizátory akcí, které by mohly být měkkými cíli v tom, aby nepodceňovali bezpečnostní otázky. Že jim policie dá takovou metodickou podporu, že se budou chovat více profesionálně a nebudou některé oblasti podceňovat. Je ale potřeba říci, že i my občané, se musíme učit jinak reagovat a být připraveni na různé situace. Měli jsme před nějakou dobu konzultaci s izraelským velvyslancem a diskutovali jsme o situaci v Izraeli a o tom, jak Izraelci dokázali reagovat v posledních měsících a letech na velmi časté útoky noži, na náhodné útoky. Tam vám úplně nepomohou jenom dobře vycvičení policisté, ale i dobře reagující občané. I toto by pro nás mělo být inspirací. Na druhou stranu je potřeba říci, že Česká republika byla vyhodnocena jako šestá nejbezpečnější země na světě. To je velmi dobře. Žijeme ve velmi bezpečném státě, ale musíme umět reagovat na to, co se děje okolo nás. Jako politici a občané musíme udělat všechno pro to, abychom byli bezpečnou zemí i do budoucna.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Paní místopředsedkyně, my jsme v Česku zaznamenali případ možná prvního Čecha, jsme ve stadiu velmi raném v tom vyšetřování, který se chtěl připojit k Islámskému státu. Je to začátek nějakého procesu v České republice?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/

Je těžké o tom hovořit ve chvíli, kdy pro to nemáme vůbec žádné důkazy. Velmi často se hovoří o islamismu ve spojení s migrací. Myslím si, že to je poměrně nepřesná interpretace situace. K islámu konvertují i rodilí Evropané a my bychom měli hovořit nikoli o boji s islámem, ale islamismem, a to bez ohledu na to, kdo je jakého původu. To je zkrátka zlo, které se tady objevilo. Zlo, které můžeme srovnat se zlem, jakým byl komunismus nebo fašismus. Musíme s ním velmi sofistikovaně a velmi důsledně bojovat. Samozřejmě, že jsou dneska téměř v každé evropské zemi nějací jedinci, kteří se z jakéhokoliv důvodu chtějí přidat k Islámskému státu. Tyto země musí velmi důsledně a včas takové jedince podchytit. Dneska víme, že radikalizace není velmi často spojena ani s náboženstvím a mešitami. Odehrává se radikalizace, která je prováděna například přes internet. Mnohdy jde o radikalizaci velmi mladých lidí, aniž by o tom třeba věděli jejich rodiče. Těm mladým lidem je 15 nebo 16 let. To je opravdu velikým rizikem.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Nezapomíná se pod vlivem dojmu nutného boje s islamistickým terorismem právě na jinou kriminalitu, paní poslankyně?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/

To samozřejmě nesmíme. Víme, že útoky noži, které se objevily i v České republice, nedávno v obchodním centru, předtím například ve škole, mají stejné dopady. Je jedno, jestli je to terorista nebo je to člověk, který je duševně nemocný. V konečném důsledku je to stejné. Nesmíme samozřejmě jakkoliv podceňovat jiné oblasti, ale právě proto na ně máme být připraveni, ať útočník útočí z jakéhokoli důvodu. V tomhle bychom se měli naučit reagovat a měli bychom s těmito riziky počítat.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Máme tu další téma. Rakouský kancléř, paní místopředsedkyně, chce ukončit přístupová jednání s Tureckem. Souhlas?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/

Jsem odpůrcem toho, aby se Turecko stalo členem Evropské unie, stejně tak nesouhlasím s vízovou liberalizací vůči Turecku. Na druhou stranu si ale myslím, že je potřeba s Tureckem jednat a posilovat například obchodní spolupráci. Při té politické krizi se v posledních týdnech ukázalo, že Turecko má vážné ekonomické problémy. Po období výrazného ekonomického růstu má Turecko velké problémy a pan prezident Erdogan určitě bude chtít, aby bylo Turecko i ekonomicky prosperující zemí. I proto, že Turecko je členem Severoatlantické aliance. Chceme, aby bylo Turecko silnou a ekonomicky prosperující zemí. I při těch jednání, která se týkají například migrace, je velký prostor pro posílení ekonomických vazeb, aniž by bylo Turecko členem Evropské unie.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Opravdu, i když neustále slyšíme, že pak budou jezdit autobusy s uprchlíky do Evropy, že Turecko otevře hranice?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/

Věřím, že se evropským vyjednavačům podaří dohodu udržet. Nakonec i řecký ministr pro migraci, který začal hovořit o plánu B, z tohoto potom ustoupil a říkal - v tuto chvíli dohoda platí a musíme udělat všechno pro to, aby dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem platila i dál. Věřím, že tam je dostatečný prostor ve vyjednávání.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Teď by mě tedy zajímalo, když nespoléhat jenom na turecké řešení, tak pracuje Evropa na jiném řešení? Kdyby došlo k tomu, že se Turecko rozhodne, nechci jakkoliv předjímat, tak Evropa bude zase stát a koukat? Víte o nějaké jasné konkrétní přípravě jiného řešení než je to turecké?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/

Když se podíváme na mapu, tak je potřeba vědět, že Řecko je takový schengenský ostrov. Ono nesousedí s dalším schengenskými státy. V tuhle chvíli je velmi dobře, že se hlídá řecko-makedonská hranice, že se hlídají ostatní hranice. Evropské země musí urychleně dobudovat společnou pobřežní a pohraniční stráž a mít opravdovou kontrolu nad vnější hranicí. Nemůžeme dlouhodobě spoléhat na Turecko a na dohodu s ním.

 

zdroj: Události, komentáře, ČT24, 4. 8. 2016