Langšádlová: Pijavice státní nebo neziskové?

Prezident této země se zřejmě rozhodl, že bude nejlepší dehonestovat vše, co se mu nelíbí. Tím rozhoduje, co je správné.

 


 A co ne, na to si plivne, zesměšní, případně nějak ztrapní. To vše pěkně zjednodušeně, aby tomu všichni rozuměli. Neštítí se ničeho, ani opakovaných lží.

Proto zřejmě také prohlásil, že „neziskové organizace pokládá za pijavice na státním rozpočtu a na tomto názoru setrvává.“ Připomeňme si, že podle wikipedie jsou „pijavice kroužkovci blízce příbuzní máloštětinatcům. Je známo asi 300 druhů.“ No a všichni víme, že pijavice se přisaje a pije krev. Je to její potrava, jinak by zemřela.

Možná by bylo dobré si připomenout ještě jednu definici ze stejného zdroje, totiž pojmu neziskovky: „Nestátní nezisková organizace či nevládní nezisková organizace, anglickou zkratkou označovaná NGO (Non-Governmental Organization), je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch.“

Z dostupných údajů však vyplývá, že je všechno jinak. Pijavic – tedy neziskovek – je k březnu tohoto roku podle Českého statistického úřadu o mnoho víc druhů než jen pouhých 300. Celkem se jedná o 125 993 subjektů.

No a jak je to s tou potravou ze státního, tedy společného? V roce 2014 putovalo do neziskového sektoru 0,77% z rozpočtu ČR, přičemž dvě třetiny směřovaly do tělovýchovy a sociálních služeb. Celkem jde o sumu 9,322 z celkových 1211,6 miliard státního rozpočtu.

O žádný masivní pijavičí atak se nejedná. Neziskový sektor je obrovsky pestrý organismus, který se musí o státní prostředky doslova porvat. Cesta k získání dotací je zpravidla velmi složitá a následné vykazování a kontrola pak velmi přísná. Udržitelnost neziskovek se odvíjí od jejich schopnosti získávat vícezdrojové financování, bez kterého by zkrátka nemohly pracovat na tom, co je jejich posláním. Většina z nich by bez vícezdrojového financování zkrátka nepřežila. A občas nepřežije. Velmi často navíc dochází (zejména v oblasti sociálních služeb) k tomu, že organizace suplují roli státu. Stát si často neví rady a bez spolupráce s neziskovými organizacemi by sociální služby nebyly pro občany dostupné.

Nabízí se jedno zajímavé a do jisté míry provokativní srovnání. „Zbytek“ peněz ze státního rozpočtu je členěn tak, že například v roce 2014 spotřebovaly všeobecná veřejná správa a služby 277,1 miliardy korun a 134,3 miliard korun spotřebovaly služby pro obyvatelstvo. Vidí někde prostý občan těch utracených 411,4 miliard? Jsou utraceny efektivně a má za ně každý občan odpovídající, vstřícný a přátelský servis? Buďme upřímní. Nejsou utraceny efektivně a nemá za to patřičný servis.

Když už si tedy hrajeme s těmi slovíčky a dozvěděli jsme se, že jsou neziskové organizace pijavicemi přisátými na státní rozpočet proto, že k nim na služby (které zpravidla mnohonásobně vrací zpět společnosti) v roce 2014 putovalo 9, 3 miliard, není to všechno úplně opačně? Není právě stát se svými utracenými 1211,6 miliardami v roce 2014 (tedy za úřady, provoz a platy za celou obrovskou a přebujelou státní správu a za všechno, za co stát utrácí) tou největší pijavicí na občanech?

Že je to provokace? Možná ano. Jen je třeba připomenout, že každá strana má dvě mince, že nic není černé ani bílé a že lhát se prostě nemá. A prezident této země opět lže, jako když tiskne.

 

Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09


zdroj: echo24.cz,