Langšádlová: Rusko nepřispívá k řešení situace v Sýrii

 

(editovaný rozhovor s místopředsedkyní TOP 09 Helenou Langšádlovou v pořadu Události, komentáře)

 

 


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Na zemi boje jaké ani těžce zkoušená Sýrie už dlouho nezažila a mezi světovými diplomaty v Radě bezpečnosti nezvykle emotivní debata. Ofenzíva vládních vojsk s ruskou podporou v syrském Aleppu pokračuje. Zmocněnec OSN pro Sýrii prohlásil, že konflikt dosáhl nové úrovně hrůz. Spojené státy obvinily Rusko z barbarství, Velká Británie z válečných zločinů.
Paní poslankyně. Boris Johnson prohlásil následující větu: "Za prodlužování této války a za to, že je mnohem krutější, může Rusko." Řekněte mi, nakolik taková slova můžou vyhrotit vztahy mezi Ruskem a Západem a nakolik mohou té situaci samotné uškodit v Sýrii?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně TOP 09 a výboru pro evropské záležitosti sněmovny /TOP 09/

 Je otázka, jestli se vztahy mohou ještě více vyhrotit. Protože nemůžeme události v Sýrii vidět bez souvislosti s tím, jak vypadá politika Ruska posledních let, minimálně od roku 2008. To vidíme zásahy Ruska na Kavkazu, v posledních letech na východě Ukrajiny, hybridní válku, kyberútoky. Toho jsme svědky každý den. Je otázka, jestli není v pořádku o tom hovořit otevřeně, že Rusko se stalo velmi minimálně destruktivním faktorem mezinárodních vztahů.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Je to tedy vina pouze Ruska podle vás?

 Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně TOP 09 a výboru pro evropské záležitosti sněmovny /TOP 09/

 Věci nejsou zcela černobílé. Ale zdá se, že Rusko se rozhodlo jít opravdu doslova přes mrtvoly v Sýrii, aby udrželo u moci Asada a zajistilo si svůj vliv na Blízkém východě. To, co se tam dnes odehrává, je mimořádná humanitární katastrofa. A je potřeba říci, že v Radě bezpečnosti OSN se o otázce Sýrie jednalo několikrát. A bylo to Rusko a Čína, které v roce 2012 vetovaly přijetí rezoluce.

 Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Nemáte pocit, že Rusko se snaží tu situaci vyhrotit?

 Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/

 To opravdu nemám pocit. Rusko je jediná velmoc, která je v Sýrii legálně, protože ji pozvala legální vláda, jiné mocnosti tam jsou na pozvání teroristické smečky, mám-li si zažertovat a Rusko je první mocnost zahraniční, která začala terorismu v Sýrii zasazovat skutečně efektivní údery a já chápu, že to někomu vadí, protože má-li posedlou, nutkavou vizi "Asad must home" a teď se mu to nedaří - "Asad musí jít", tak pochopitelně dělá vše pro to, aby se to nepodařilo.

 Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Paní poslankyně na to chce reagovat?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopř. výboru pro evr. záležitosti PS /TOP 09/

 Já to vidí jinak. Ta účast Ruska, tedy přímá účast Ruska, protože tam byla podezření, že tam působí již v předchozím období, která byla od září loňského roku, jasně ukazovala, že jenom malá část útoků byla proti takzvanému Islámskému státu. Velká část ruských zásahů směřovala úplně k jiným aktérům. Já si opravdu myslím, že Rusko nepřispívá k řešení té situace. Řešení a vyřešení situace v Sýrii i vzhledem k národnostnímu a náboženskému složení této země bude mimořádně komplikované. Já opravdu vnímám tu roli Ruska velmi negativně.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Nakolik podle vás v zásadě nejde vůbec o Sýrii, ale jde tady o nějaký mocenský boj na území právě Sýrie, a to jednotlivých mocností?

 Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/

 To nepochybně jde také, protože jsme ve fázi, kterou já pracovně nazývám "agónie amerického století" a Sýrie je pro Spojené státy velmi prestižní záležitostí. Má to jednu vadu na kráse. Ony pro to nemají sebemenší oporu v mezinárodním právu. Ony prostě chtějí aby, že Asad musí jít. Já Sýrii pamatuji v dobách před touto špinavou válkou, před touto, před tímto seriálem válečných zločinů proti Sýrii a nikoli ze strany Ruska. Byl to sekulární stát, byl to stát na velmi solidní životní úrovni s docela solidním sociálním programem. Ta změna je děsivá. Já jsem se domnívám, že na celém Blízkém východě do této války nebyla země, kde by lidská práva byla relativně tak solidně zajištěna jako v Sýrii. Dneska je to tragédie. Ruská vina to není. Rusko do toho vstoupilo po několika letech, kdy byl barbarsky jaksi napadán syrský stát, který má svoji legálně zvolenou vládu.

 Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Paní poslankyně?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopř. výboru pro evr. záležitosti PS /TOP 09/

 Já musím reagovat. Již počátkem šedesátých let, když se strana Baas dostala k moci, byl vyhlášen výjimečný stav a tento výjimečný stav trval od šedesátých let až do roku 2011. Byla pozastavena veškerá občanská práva. Já vidím, že Sýrie jako sekulární stát chránila náboženské menšiny, to nechci popírat, stejně tak je pravdou, že to je země, kde třeba ve městech byla vysoká úroveň vzdělanosti. Ale byl to minimálně autoritativní režim, kde po celou dobu platil výjimečný stav. Tady opravdu došlo po roce 2011 k tomu, že sám Asad zaútočil na vlastní obyvatelstvo, které velmi pokojným způsobem projevovalo v odlišné názory. Zpočátku přislíbil politické změny, kromě jiného zrušil ten výjimečný stav, ale k dalším změnám nedošlo. Opravdu je možné popsat konkrétní útoky na civilní obyvatelstvo, používání chemických zbraní, napalmu, sarinu a dalších útočných zbraní.

 Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Pane místopředsedo Skálo, vy popíráte, že by Asadův režim se něčeho takového dopouštěl?

 Josef SKÁLA, místopředseda strany /KSČM/

 Naprosto, tak byla-li řeč například o sarinu a o Seymouru Hershovi, tak i český novinář Daniel Anýž, který je nyní šéfem českého vydání News Weeku, v rozhovoru s tímto Seymourem Hershem zaznamenal formulaci, že sarin použitý onoho 21. srpna 2013, který se málem stal záminkou velké války, za přímé účasti Spojených států, byl úplně jiného typu, než jaký kdy měla ve výzbroji syrská armáda. A takto bych mohl polemizovat úplně s každou z tezí paní kolegyně. Já doufám, že nám nechce tvrdit, že například Saúdská Arábie nebo emiráty a podobné režimy v okolí, které patří mezi naše přátele v tuto chvíli, že snad jsou demokratičtější, než byla Asadova Sýrie.

 Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopř. výboru pro evr. záležitosti PS /TOP 09/

 To já opravdu tvrdit nemohu. V tuto chvíli je silná koalice na Blízkém východě mezi Íránem, částí sil v Iráku, Sýrii a Ruskem, ale také je faktem, že tady dochází k mimořádně rozsáhlé humanitární katastrofě. V Sýrii zemřelo přes 100 tisíc lidí, ale miliony lidí opustily Sýrii, odhadem kolem 10 milionů. Jsou vnitřně vysídleni a já jsem přesvědčená, že prvním krokem je vyhlášení bezletové zóny. A to si myslím, že každý, komu záleží na tom, aby tragédie v Sýrii nepokračovala, tak by to měl podpořit. Aby bylo možné civilnímu obyvatelstvu poskytnout humanitární pomoc a postupně řešit politickou cestou tento mimořádně rozsáhlý konflikt v blízkosti Evropy.

 Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Ano, když mluvíte o politickém řešení, může pokračovat Sýrie s Asadovým režimem?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopř. výboru pro evr. záležitosti PS /TOP 09/

 Já jsem přesvědčená, že ne.

 Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Proč?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopř. výboru pro evr. záležitosti PS /TOP 09/

 Myslím, že se musí zločiny vyšetřit a mnohá svědectví nasvědčují tomu, že opravdu prezident Asad zaútočil na vlastní obyvatelstvo. Na druhou stranu, v Sýrii je opravdu velmi komplikovaná situace. Je tam silná skupina Kurdů, jsou tam alávité, což jsou šíité, ke kterým patří právě prezident, je tam desetiprocentní křesťanská menšina, která, která tam spolupracuje s Asadem. Bude velmi citlivé dojít k nějakému cíli, ale je také pravda, že je tam poměrně velká skupina sunnitů, kteří bojují proti Asadovi. Část z nich jsou sekulární skupiny a část z nich jsou opravdu radikální skupiny. Ta politická řešení budou ještě dlouhá, ale ty válečné zločiny se musí vyšetřit a potrestat.

 Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

 Dovedete si představit, že by Sýrie vypadala tak, jak dnes, teď myslím geograficky, jestli je možné, aby Sýrie dál pokračovala v těch hranicích, v jakých je dnes, nebo, nebo se dá očekávat, že tam dojde k nějakému dělení na dvě, mluví se o třech částech?

 Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopř. výboru pro evr. záležitosti PS /TOP 09/

Já bych v této otázce byla velmi zdrženlivá. Například Krym. Tam největší problém je vlastně porušení celistvosti státu, v tomto bych byla velmi zdrženlivá. Musíme vědět, že během migrační krize, kterou Evropa procházela minulý rok, velká část Syřanů, kteří utíkali, tak neutíkali před takzvaným Islámským státem, ale právě před prezidentem Asadem.

 

ZDROJ: ČT24, Události, komentáře, 26. 9. 2016