Langšádlová: Uzavírání hranic není řešením

(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedkyní TOP 09 Helenou Langšádlovou k migrační krizi)

 

 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

Přerozdělení uprchlíků podle povinných kvót, nebo dobrovolně? Ministři vnitra zemí Evropské unie hledají mechanismus, na kterém se shodnou všichni. Zatím jej však nenacházejí. Naopak. Velké unijní země prý nechtějí ani slyšet o tom, že by si jednotlivé státy dobrovolně určovaly, kolik lidí přijmou, postěžoval si český ministr vnitra Milan Chovanec. Na druhou stranu je pravda, že odpůrců předloženého návrhu ubývá. Česko je mezi těmi, kteří souhlasit nechtějí. Najde Evropa nějaký kompromis? Začne hledat komplexní řešení rozsáhlé migrační krize, nebo se postupně začnou zavírat hranicemi mezi zeměmi schengenského prostoru? Přeji dobrý večer u Událostí, komentářů. A začnu tím Schengenem. Některé země kvůli uprchlíkům skutečně přijímají kroky, které se provozu na hranicích hodně dotýkají. Senátorka Zuzana Baudyšová. Dobrý večer.

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Poslankyně Helena Langšádlová. Dobrý večer, paní poslankyně.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Poslanec Roman Váňa. Také dobrý večer.

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor

A společně s námi, byť na dálku, senátor Václav Láska. Pane senátore, i vám dobrý večer.

Václav LÁSKA, senátor /SZ/

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Začněme u těch hraničních kontrol, o kterých jsme teď podrobně slyšeli. To je nějaký standardní jev, nebo už začátek toho, že Schengen nebude tak volně průchozí, jako byl? Paní senátorko?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Tak já bych řekla, že celé úvahy o uzavření Schengenu na jednu stranu je pravděpodobné, že určitým řešením by byly, na druhou stranu myslím si, že většina občanů a nejenom České republiky má vážné obavy, že pokud k tomuto kroku přistoupíme, tak je otázka, na jak dlouho bude Schengen uzavřený.

Daniel TAKÁČ, moderátor

No, tak ono to vypadá, že se k tomu přistupuje, je tu jeden, druhý.

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Postupně, že se k tomu blížíme.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Kam to půjde?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Já jsem o tom v Senátu, je to cca měsíc, kdy jsem hovořila o tomto nebezpečí a tehdy mí kolegové tehdy ještě nechápavě koukali, co tady, jako je to negativní vizionářství a pomalu se k tomu blížíme. Samozřejmě byla bych mnohem raději, kdyby na půdě Evropského parlamentu padla taková rozhodnutí, aby k uzavření Schengenu nemuselo dojít a doufám, že zítřejší jednání a všechna další, kde europoslance považuji za velmi inteligentní lidi, že konečně padne nějaké rozhodnutí, který by celou tu otázku exodu třech vlastně kontinentů, to je Afriky, Evropy, Asie ukončilo.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Já jenom tady na tom místě doplním, že zatím to tedy nevypadá na nějaké rozhodnutí, minimálně tedy ne na té schůzce ministrů vnitra v Bruselu. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák se před malou chvílí nechal slyšet, že atmosféra byla velmi hustá na tomto jednání, byť nějaké velké střety podle jeho slov nebyly, nicméně žádná dohoda zatím. Pane senátore Lásko, končí Schengen? Blíží se konec Schengenu podle vašeho názoru?

Václav LÁSKA, senátor /SZ/

Já si to nemyslím. Z toho, co můžeme sledovat, z kroků Německa nebo Maďarska, je to vcelku logická reakce, kdy se snaží ty země dostat pod kontrolu, v případě Maďarska, kdo vůbec na území Schengenu a na jejich území vstupuje, v případě Německa, kdo vstupuje do Německa jako do cílové země. Zatím to není o tom, že by se Schengen uzavíral, že by se stal neprodyšnou hranicí. Je to snaha dostat pod kontrolu lidi, uprchlíky, kteří přes Evropu cestují nebo v Německu končí, takže je to ..., myslím si, že to není zatím tak tragická situace, jak to může znít, ale určitě tyhle ty kroky jednotlivých členských států svědčí také o tom, že tu chybí prostě dohoda Evropy a jak ta dohoda se bude oddalovat a oddalovat, tak jednotlivé státy asi budou postupovat na své triko a může to být velmi nekoordinované a nepřehledné, ale zatím je to, to není o ničem jiným, než získat kontrolu nad tím, kdo vstupuje do mé země, nebo kdo přes moji zemi cestuje, což mi přijde logické.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Paní poslankyně, je to skutečně jenom tak chceme vědět, kdo přijde, anebo je to ten předkrok, po kterém můžou následovat ty další?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Já věřím, že Schengen bude dál fungovat. Je to v zájmu nás všech, protože Schengen se netýká  jenom pohybu osob, je to pohyb zboží, je to otázka ekonomická. Je v zájmu evropských zemí, aby byl Schengen zachován. Na druhou stranu je pravda, že jsme byli svědky poněkud živelného pohybu tisíců migrantů po Evropě a dlouhodobě nejsou všichni registrováni. Jednotlivé země musí dodržovat své závazky a musí dodržovat pravidla. Musí je ale dodržovat i ti, kteří přichází. Nemůžeme být svědky toho, že někdo nechce v místě, kde se mu to nehodí, poskytnout otisky prstů. To zkrátka není možné. Všichni musí dodržovat své závazky, všichni musí dodržovat pravidla. Musíme vědět, kdo se v rámci schengenského prostoru pohybuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor

No, ale to se neděje. A my musíme vědět, co s tím tedy přece?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Já si myslím, že jsou tyto kontroly jedním z kroků a věřím, že jsou dočasné a nepovede to k uzavření Schengenu. Je to jeden z kroků, jak dostat situaci pod kontrolou. Jsem přesvědčená, že v tuto chvíli máme stejně intenzivně jednat s Tureckem, protože právě z Turecka většina těch uprchlíků přichází a neplatí tam ten argument jako v případě Libye, kde nemáme partnera. Turecko je náš spojenec v rámci Aliance. My máme jednat s Tureckem, máme zjišťovat, v jakých podmínkách tam ti migranti jsou, protože mám informace, že některé ty uprchlické tábory jsou ve velmi zbídačeném stavu. Ti lidé tam mají hrozné podmínky a Evropa má investovat do toho, aby tam byly přijatelné podmínky. Aby takové množství lidí nebylo motivováno cestovat do Evropy a vydávat se na tuto strastiplnou cestu.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Pane poslanče, s tím vláda jede do Bruselu - začněme konečně jednat s Tureckem, anebo s tím, že Schengen pomalu skončí?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Tak to se musíte zeptat někoho z vlády, ale objektivně lze říci ...

Daniel TAKÁČ, moderátor

Jste tu zástupcem vládních stran, pane poslanče, z výboru, který by o tom měl vědět.

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Samozřejmě všichni politikové, kteří hovořili, se velmi snaží udržet zdání korektnosti v tom, že stále se pohybujeme v pravidlech Schengenu, nejsou žádné uzavřené hranice, pouze se dělají namátkové kontroly, pouze se posilují hlídky, to všechno je velmi korektní politicky a naznačuje to, že se politici evropští snaží ten prostor schengenský otevřený udržet, ale ta praxe už je reálně jiná. Reálně skutečně se ty státy snaží ty své hranice uzavírat proti přívalu migrantů, je to asi jediné logické řešení ve chvíli, kdy vnější hranice Evropské unie jsou děravé jako cedník. Takže, pokud neuzavřeme vnější hranice, pak nezbude státům skutečně uzavřít své hranice, protože začlo-li Německo, i když to stále ještě vydává za korektně dočasné opatření, pak ale to skutečně spustí dominový efekt a pokud někdo nebude chtít být tím, kdo bude držet Černého Petra, tedy tou poslední zemí, kam se uprchlíci nahrnou, protože hranice budou ještě volné, tak nezbude nic jiného, než ta opatření na hranicích udělat.

Daniel TAKÁČ, moderátor

A za té situace, kterou tady popisuje pan poslanec Váňa, má cenu řešit nějaké kvóty nebo nekvóty, dobrovolně nebo nedobrovolně, když neumíme řešit to zatím?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Proto jsem říkala, že je teď klíčové, aby se jednalo s Tureckem. Aby se opravdu znovu zvedla ta otázka boje s organizovaným zločinem, protože dnes víme, že každý migrant, který se dostal do Evropy, zaplatil 5 až 7 tisíc euro. Ty peníze někde jsou a něco z nich bude financováno. Já si myslím, že by bylo optimální mít dobře hlídanou vnější hranici. Když se ale geograficky podíváte na řecké ostrovy, tak to asi nebude tak jednoduché. V tuto chvíli si tedy myslím, že je strategicky zásadní jednat s Tureckem. Udělat maximum proto, aby ty lodě nevyplouvaly v takovém počtu, aby ti lidé, kteří jsou v opravdu zoufalé situaci, mohli žít v důstojných podmínkách. Aby se v takovém množství nevydávali na tuto cestu do Evropy. My tady sice hovoříme o srbsko-maďarské hranici, ale vždyť ti migranti byli už předtím v Evropské unii, oni byli v Schengenu, oni do Unie přešli přes Řecko. Já si myslím, že to zaměření na srbsko-maďarskou hranici úplně odhlíží od toho, že už migranti proudí přes Schengen.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Neřeší se, paní senátorko, něco jiného, než se řešit má? Třeba i na té bruselské schůzce, pokud tam neřeší tedy toto třeba?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Tak já ještě bych navázala na kvóty, mě to slovo kvóty jako připadá takový dost iritující, že kdyby se hovořilo o kvalifikovaném odhadu, který by byl úměrný rozměru příslušné země, počtu obyvatel, tak myslím si, že by to bylo přijato s větším pochopením.

Daniel TAKÁČ, moderátor

A není toto podstata toho problému? Teď řešíme slovo, ale neměla by Evropa začít řešit podstatu?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Máte, máte naprostou pravdu, ale ta podstat je velmi složitá. Neví se ani, s kým vlastně třeba v Sýrii, s kým by se jednalo, čili je to velmi politicky složitá situace. Já jenom bych k tomu dodala, že obávám se, že i migranti vlastně touží žít někde a vůbec nikde není dáno, že budou spokojený, protože budou vykořeněný ze svých domácích podmínek, přijdou do jiné kultury, mezi úplně jiné, jiné lidi a na to by bylo dobrý, kdyby byli upozorněný před tím, než vlastně se rozhodnou odejít ze své země. Přechod do německých podmínek populace africké, myslím si, že bude velmi zvláštní a obávám se, že stejně ta spokojenost, po které touží, nepřijde. Čili zatím se jeví, že to přinese opravdu velký zmatek do populace a zkrátka tenhle mix různých kontinentů nepovažuju vůbec za šťastný a o tom se vlastně nemluví, za čím vlastně ti lidé jdou a hovořit s nimi, jestli to mají dobře rozmyšlený, jestli skutečně jako najdou tu svobodu a naplní se ta očekávání, kvůli kterým odchází.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Čili omezit migraci, omezit ji třeba i tím, že se to těm lidem vysvětlí a nechtít ty lidi tady, kteří utíkají třeba před válkou?

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Tak je to o té diskusi s nimi a trochu jim otevřít oči, protože se ženou, všichni vidí blahobyt v Německu a zkrátka ideální podmínky nebo v severských zemích, ale obávám se, že jsou velmi odtržený od reality, kterou jim vlastně nikdo, nikdo s nima nemluví, aby jim vysvětlil, o co jde.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Pane senátore Lásko, tohle je řešení například tady u nás v České republice, vysvětlit, neumožňovat takto silnou migraci, která tady v konkrétních počtech se České republiky se zatím až tolik nedotýká?

Václav LÁSKA, senátor /SZ/

Pořád používáme slovo migranti pro všechny osoby, které jsou na cestě a to je prostě chyba. Na cestě jsou dvě skupiny osob, byť přesná hranice mezi nimi není. První jsou uprchlíci, kteří odchází ze své země, protože jim tam hrozí smrt, utíkají z války nebo z nějaké perzekuce a oni prostě musí odejít, protože kdyby ve své zemi zůstali, tak prostě zemřou. A druhá skupina, kterým se říká ekonomičtí migranti, jsou lidé, kteří jsou za lepším životem. Mohli by žít i ve své zemi, ale jdou za lepším. Řeknu pro jistotu ještě jednou, že ta ostrá hranice mezi nima není, ale aspoň přibližně si řekněme, že jsou tyhle ty dvě skupiny a k nim musí být různé přístupy. Zatímco u těch takzvaných ekonomických migrantů si asi každá země může říct, jestli takového člověka přijme - nepřijme nebo vrátí do země svého původu. U těch uprchlíků jim musíme pomoci. Musíme pomoci bez dalšího. Je to naše povinnost, je to naše zodpovědnost a musíme jim pomoci na principu evropské solidarity. To znamená, že tady se Evropa skutečně musí dohodnout a pomoct všichni. To, že všichni míří do Německa, protože tam mají příbuzné, mají známé nebo prostě je to možná jediná evropská země, o které slyšeli, protože tam je velká skupina lidí jejich národnosti, je pravda, jedna věc, ale Evropa musí pomoci nikoliv v tom smyslu, že budou povinné - nepovinné kvóty, ale v tom smyslu, že i ostatní země včetně České republiky se pokusí na svém území vytvořit také prostředí, aby u nich uprchlíci chtěli zůstat, aby se i pro ně stalo cílovou zemí, že jim tady zajistíme bydlení, že jim tady zajistíme práci, že omezíme někdy až velmi nenávistné projevy našich obyvatel. O tom to je.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Jen obyvatel nebo i, řekněme, některých politiků, protože vy ve své dnešní, tedy ve své výzvě, která vyjadřuje podporu dřívější výzvě vědců proti strachu a lhostejnosti píšete o tom, že jsou politici a političky, kteří dále přiživují nenávistné emoce a těží z této situace. Tak, kdo tady přiživuje nenávistné emoce?

Václav LÁSKA, senátor /SZ/

Ono je to tak, že podle současných průzkumů v České republice uprchlíky nechce 80 % obyvatel a já bych tu viděl tři skupiny lidí. Lidi, kteří mají strach ať už třeba z věcí, o kterých nemají dostatek informací, nebo ony ty zprávy vypadají velmi strašidelně, mají strach o svoji bezpečnost, o svoji budoucnost. Já těm lidem rozumím a s těma je třeba komunikovat. Už úplně nerozumím lidem, kteří v průzkum, tuším, že jich bylo 44 %, řekli, že by nepomohli žádnému uprchlíkovi, ani, kdyby byl křesťanského vyznání. To už není žádný strach o bezpečnost, to už je strach o své dobré bydlo, a to úplně neumím pochopit v zemi, která žije v relativním blahobytu. A pak je úplně ta nejhorší skupina jednotlivců či malých skupinek, kteří skutečně z těhle těch, z negativních emocí té velké části obyvatelstva těží, snaží se na nich udělat popularitu nebo politické body vyprávěním smyšlených faktů, naháněním strachu a hrůz a pro ty lidi nemám žádné pochopení a této zemi velmi škodí.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Paní poslankyně, pane poslanče, vysvětlovat jak migrantům, aby sem nechodili, tak občanům v České republice, že se věci možná mají trochu jinak, to je ta cesta, pane poslanče?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Je to možná jedna z cest, i když si nedělám iluze o tom, že by to bylo tak jednoduše možné. Samozřejmě dneska přístup k technologiím, k mobilním telefonům, k internetu je i v Africe, v Asii obrovský a možná i díky tomu se také ta vlna dala do pohybu. Ale já si myslím, že je možné použít určitá jednoduchá přirovnání. Myslím si, že každý mi přitaká, že voda je důležitá, dokonce se hodí k životu, ale když se na vás bude valit vlna tsunami, nebude se vám to líbit a možná vás o ten život připraví a v takové situaci my reálně v tuhle chvíli jsme. Takže jistě ty jednotlivé příběhy uprchlíků jsou strašlivé, nebo dokážeme si představit, že těm lidem musíme pomoct, ale dostáváme se na hranice možností. A v tom množství, v jakém přicházejí, už ta pomoc dříve nebo později přestane být možná a my bychom měli si to přiznat a měli bychom to dát i jim na vědomí, protože oni přichází do Evropy za něčím, co tady možná díky tomu, že přišli, přestane existovat.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Teď mluvíte o Evropě nebo o České republice, myslím s tím přiznáním si?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Mluvím o Evropě jako takové.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Já si myslím, že musí být velmi vyvážená ta otázka solidarity a odpovědnosti. Co se týče České republiky, tak si myslím, že můžeme pomoct většímu množství migrantů, že jsme bohatou zemí...

Daniel TAKÁČ, moderátor

Většímu, tím myslíte co? Většímu než teď, to znamená, těm asi 1100 zatím schváleným?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Než je například teď. V roce 2000 tady bylo asi 18 tisíc žadatelů o azyl.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Týká se Česka teda ta čísla, která teď říkáte?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Můžeme pomoci více lidem. Nesmíme ale podcenit bezpečnostní otázky a nesmíme podcenit otázku integrace. To všechno je něco velmi mimořádně důležitého nejenom pro řešení té aktuální migrační krize. My se musíme bavit v rámci České republiky, ale především Evropy, jaké dopady to bude mít z hlediska střednědobého, ale i dlouhodobého třeba na evropskou společnost.

Daniel TAKÁČ, moderátor

A kolik toho tedy Evropa zvládne tedy? Pan Váňa teď říkal, že je nějaká hranice.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

To, že je nějaká hranice, to asi cítíme všichni. Nikdo ale asi neočekává, a asi ani pan kolega, že by teď někdo řekl  - ano, tolik zvládne a tolik už nezvládne. Takhle ne.

Daniel TAKÁČ, moderátor

No, tak asi ne na jednoho migranta, ale bavíme se o desítkách tisíc lidí, které Evropa zvládne, o stovkách tisíc lidí, o milionech lidí? O čem se bavíme?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Zcela určitě platí to, že pokud je někdo ohrožen na životě a chci, abychom zdůraznili, že mluvíme jenom o těch uprchlících, kteří utíkají před válečným konfliktem, kteří jsou již v Evropě, těm máme povinnost poskytnout ochranu. Na druhou stranu bude velice záležet i na tom, jak oni přijmou podmínky evropské kultury. Jakou budou mít vůli se integrovat do naší společnosti.

Daniel TAKÁČ, moderátor

To jsou ale slova, která ale slyšíme pořád.

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Řekněme si ta čísla.

Daniel TAKÁČ, moderátor

No, tak řekněte ta čísla, kolik zvládne Evropa, když vy to víte?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Německo, Německo říká, že zvládne půl milionu uprchlíků ročně.

Daniel TAKÁČ, moderátor

No, půl milionu, 800 tisíc nebo milion?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Letos bude mít jeden milion, příští rok bude mít určitě další milion a k tomu tak zhruba 3-4 miliony příbuzných, kteří půjdou za těmi, kteří přišli v té první vlně. To je prostě objektivní fakt. A v tom případě, jestliže Německo říká, že zvládne půl milionu, tak je někde 6krát, 7krát přeplněno a zvládnout to nemůže. A koneckonců tak, jak se pochvalovalo Bavorsko, že zvládá ten velký příliv uprchlíků posledních dní, no, ano, oni je pouze nakládali a převáželi dál, ale žádnou registraci a nic podobného při tom nezvládali. A koneckonců následně druhý den zavřeli hranice, takže tak jednoduché to nebude. Když ani tak bohatá země jako je Německo, která navíc deklaruje svou vstřícnost, nakonec přiznává po pár dnech, že je to nad jeho možnosti.

Daniel TAKÁČ, moderátor

A teď mi, prosím, všichni čtyři, to bude vlastně společná otázka pro vás pro všechny, řekněte, když známe tento popis, proč Evropa nepřijde s tím - zvládneme tolik a tolik, od zítřka děláme takovou a takovou registraci a od pozítřka všichni ostatní, zjednodušuji samozřejmě záměrně, kteří nemají nárok na azyl a kteří jsou přes počet, který /nesrozumitelné/ odjíždějí? Paní senátorko.

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

No, tak to by bylo ideální, ale já se obávám, že skutečně nevidíme světlo na konci tunelu a že ten exodus neskončí tím, že padne rozhodnutí Evropa je schopna přijmout takový či onaký počet, o tom to úplně není. Já se fakt domnívám, že je třeba s těmi lidmi, než se vydají na tuhle složitou cestou, kdy většinou jejich rodiny zůstanou rozbité, s nimi hovořit, otevřít jim oči.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Aby nejezdili, ano.

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Aby nejezdili.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Pane senátore Lásko.

Václav LÁSKA, senátor /SZ/

No, pokud jde o ty počty, Evropská unie má 500 milionů obyvatel, to znamená, že 5 milionů lidí to je 1 %, to by se třeba zvládnout dalo. Ale proč se Evropská unie nedomluví, je to 28 států. Ono se nedomluví 28 lidí někde v hospodě, natož 28 států při takhle složitý situaci, ale přitom nám ale ta jednotná azylová politika velmi chybí, protože já bych strašně rád rozlišoval mezi uprchlíkem a tím, kdo jde jenom za lepším životem, ale ono to bude velmi náročné, velmi drahé, ale jiná cesta není, pokud opravdu chceme pomoci těm, kterým pomoci, pomoci musíme, takže já úplně nevidím, nechci říct světlo na konci tunelu. My na jednu stranu tady musíme řešit ten aktuální problém, který máme, pomoci těm, kteří si pomoc zaslouží, který ji potřebují a potom se ale velmi rychle domluvit, protože pokud Evropa nedokáže tenhle ten problém zvládnout jako celek, tak pak možná prokáže, že její existence není tak prospěšná nebo tohle to je okamžik, kdy Evropská unie může všem ukázat, že má smysl, že evropská integrace je krok správným směrem, ale musíme tuhle tu situaci jako Evropa zvládnout.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Paní poslankyně, pane poslanče, ta otázka zůstává, proč to jasné řešení Evropa není schopná přijmout, vlastně ať už je jakékoliv, ale jasné?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Přiznejme si, že ta situace je naprosto mimořádná, je to takového rozměru, s jakým nepochybně nikdo nepočítal a některým to zjevně stále ještě nedochází. My se snažíme být jako Česká republika tím hlasem rozumu, zatím jsme osamoceni s několika zeměmi, ale pomalu, ale jistě třeba i německý tisk už o tom píše, že východní Evropa má pravdu, se zdá, že to i těm ostatním pod dojmem těch každodenních událostí dochází.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Počkejte, hlasem rozumu tím, že nechceme ty kvóty, nebo v čem je Česká republika hlas rozumu?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Ano, skutečně, že ty takzvané povinné kvóty jsou zaklínadlem, které, ke kterému se sice západní Evropa upnula, ale které objektivně vůbec nic neřeší a je to už jen symbol té takzvané solidarity tak, jak, je to vydáváno, že nejsme solidární, protože nechceme povinné kvóty. My říkáme, že to vůbec není pravda. My jsme naopak velmi solidární, my jsme dokonce řekli, že přijmeme těch, těch ...

Daniel TAKÁČ, moderátor

Ta otázka zněla, proč to nejde, proč nejde najít jedno řešení?

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Řekli jsme, že přijmeme těch 1500 migrantů, ale žádný z nich tady není. Evropa nenašla mechanismus, jak nám je sem poslat. Přichází jen ti, které jsme nezvali, které jsme nevybrali, takže Evropa je bezzubá už i v tom, co bylo rozhodnuto. Takže na jedné straně se na nás tlačí přijmout další povinné kvóty, ale Evropa není schopna naplnit ani ty dobrovolné, které jsme nabídli. To znamená, pokud se neprobudí západní politici, máme velký problém.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Evropa si musí uvědomit, že za této situace se má potlačit téma společné zemědělské politiky a další fenomény evropské integrace. Musíme si uvědomit, že tohle je priorita, která se jako priorita musí projevit i v rámci evropského rozpočtu a rozpočtu jednotlivých zemí. Všechno to, o čem jsme mluvili, ať už je to návratová politika, boj s organizovaným zločinem nebo peníze na integraci, bude velmi drahé. A to už jenom v tom stavu, v jakém dnes Evropa je.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Dobrá, ale pořád zůstává ta otázka, od toho tam ti lidé přece jsou, aby to řešení našli, drahé, nedrahé, levné, nelevné, tolik lidí, netolik lidí, prostě řešení, na kterém se ta Evropa shodne a očividně to vypadá, že ta shoda žádná není, proč, proč?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Všichni víme, že jinak než v rámci Evropské unie a v rámci Evropy to řešit nemůžeme. To jsou otázky, které nemohou řešit jednotlivé státy. Uzavírání hranic není řešením. Já věřím, že k tomu evropští politici odpovědně dojdou. Jsem přesvědčena, že se to musí stát prioritou, s jasnými pravidly toho, jak vlastně udržet tu situaci na únosné míře tak, aby to nemělo nějaké fatální dopady pro evropskou společnost.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Paní senátorko, paní poslankyně, pane senátore, pane poslanče, díky, že jste byli účastníky Událostí, komentářů. Na shledanou.

Zuzana BAUDYŠOVÁ, senátorka /nestr. za ANO/

Děkujem.

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/

Na shledanou.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/, předsedkyně podvýboru pro migraci, PS

Na shledanou.


zdroj: ČT 24, 14. 9. 2015, Události, komentáře