Maminkám pomohou flexibilní formy práce

V České republice je nejdelší rodičovská dovolená v Evropě, lze ji čerpat až do 4 let dítěte. Možná právě proto je jedním z velkých problémů na trhu práce nejen v České republice je sladění pracovní kariéry s rodinným životem. Týká se to pochopitelně především matek, otcovská dovolená se u nás příliš velké oblibě netěší. Určitou cestu, jak umožnit maminkám pracovat při výchově malého dítěte, představují různé flexibilní formy práce.

Mnoho z nás si tím prošlo. Už sama výchova dětí znamená práci na celý úvazek, ale současně nechceme ztratit svou kvalifikaci, chceme se realizovat i jinde než doma a také přilepšit do rodinného rozpočtu. Většinou nemáme na zaplacení celodenního hlídání potomka a sehnat místo ve školce je stále obtížné. Kromě toho se však nechceme úplně vzdát péče o dítě přes den a přemýšlíme, jak všechny tyto okolnosti skloubit dohromady.

V zahraničí se tato situace obvykle řeší stále častějším využíváním částečných úvazků a dalších flexibilních forem práce. Zde patří například práce z domova, sdílení pracovního místa více zaměstnanci, zkrácený pracovní týden či změněná pracovní doba. Tyto formy práce mají spoustu výhod pro maminky, zaměstnavatele i celou společnost. Kromě sladění rodinného a pracovního života umožňují neztratit získanou kvalifikaci, pomáhají udržet odbornice na různých pozicích a samozřejmě snižují míru nezaměstnanosti. S tím souvisí i snížení vyplácených sociálních dávek a negativních jevů s nezaměstnaností spojených – frustrace, alkoholismus, gamblerství, zničené rodiny apod.

Zatímco ve vyspělých zemích se jedná o běžnou formu zaměstnání, u nás se velkému zájmu netěší. Tak zatímco v Německu či Švédsku pracuje na částečný úvazek přes 40 % práceschopných žen (v Holandsku dokonce přes 70 %), u nás jde pouze o necelých 9 %. Celkový podíl částečných úvazků se pak pohybuje kolem 5 %. Kde hledat příčiny tohoto neuspokojivého stavu? Za situaci nemohou žádné právní překážky, protože český zákoník práce flexibilním formám práce nebrání. Pravděpodobným vysvětlením je zřejmě neochota zaměstnavatelů tyto formy práce zaměstnancům nabízet a poskytovat.

Pro zlepšení situace proto musíme cíleně zaměstnance a zaměstnavatele o výhodách a možnostech flexibilních forem práce informovat a zaměstnavatele, kteří mohou mít k těmto alternativním formám práce nedůvěru, motivovat a výhody jim vysvětlovat.

Ke zlepšení situace přispěje návrh možnosti souběžného čerpání rodičovského příspěvku se zaměstnáním a to od 2 let dítěte stejně jako připravované nové formy individuální péče o děti prostřednictvím vzájemné rodičovské výpomoci a vzniku dětských skupin.

Helena Langšádlová, předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti PS PČR