Nemravné exekuce. Vláda chce vlastní řešení

Poslanci chtějí více chránit majetek manžela nebo manželky dlužníka. Stejně tak by rádi omezili odměny advokátům. Mohou uspět

 

 

 Praha – Vláda včera zaujala neutrální stanovisko k poslaneckým návrhům novel zákonů, které mají upravit současnou praxi v exekučních řízeních. Skupina poslanců chce ze soudního řádu vyškrtnout ustanovení, podle něhož je při vymáhání dluhu spadajícího do společného jmění manželů možné postihnout i bankovní účet a mzdu manžela nebo manželky dlužníka.


„Navrhovateli se jeví jako právně sporné, a to až na hranici ústavnosti, pokud exekuce či výkon zasahují do majetkových hodnot druhého z manželů, ačkoliv neexistuje právní důvod se domnívat, že se jedná o jejich společné jmění,“ vysvětlili autoři návrhu v čele s poslankyní Helenou Langšádlovou (TOP 09).


 Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) však včera uvedl, že vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko a přijde s vlastním řešením. „Je tu požadavek na komplexní právní úpravu. Vláda by nerada věc řešila dílčími změnami,“ řekl ministr s tím, že věc bude nejprve podrobena expertnímu jednání o dopadech.


 Podle samotných exekutorů však namítají, že nedlužící partnery už dnes účinně brání nový občanský zákoník. „Pokud si váš manžel vzal bez vašeho vědomí a proti vaší vůli úvěr, jeho problém se vás v podstatě netýká, i když máte společné jmění manželů,“ řekl prezident Exekutorské komory ČR David Koncz.


 Přesto mají poslanci ve sněmovně šanci se svým návrhem uspět, protože pod něj připojili svůj podpis také Marek Benda (ODS), Jiří Chvojka z ČSSD, Helena Válková za ANO a lidovec Jiří Bartošek.


 Ti by zároveň chtěli změnit náklady na právní zastoupení při exekučních řízeních. Jedná se především o takzvané bagatelní částky do deseti tisíc korun. V takových případech by nebyly náhrady přiznávány vůbec. „Dochází k umělému navyšování nákladů jejich dělením, uplatňováním dílčích sankcí a podobně,“ uvedl Chvojka.
 Změny v zákonech by tak podle poslanců měly předejít situacím, kdy v extrémních případech musel dlužník za nezaplacenou desetikorunu zaplatit sedmnáct tisíc korun.


 Podle Koncze vymáhaní bagatelních částek Exekutorskou komoru trápí. „Soudní exekutor, kterého soud následně pověří provedením exekuce, sice ví, že řízení je de facto zbytečné, nicméně ho musí provést, jinak by byl kárně stíhán,“ řekl prezident komory. Proto odmítá, aby soudní exekutoři byli věřiteli zneužíváni jako nástroje k vymáhání velmi drobných pohledávek v řádech desetikorun. Vláda si podle Dienstbiera uvědomuje naléhavost problému, proto si na vypracování vlastního návrhu stanovila i termín, tedy do poloviny roku. „Vymáhání pohledávek je poměrně zásadní společenský problém, proto jeho naléhavost je velká,“ řekl ministr a doplnil, že by vláda do svého řešení zapracovala i teritoriální příslušnost exekutorů.


Počet exekucí v Česku klesá. Zatímco v roce 2011 jich soudy nařídily 936 tisíc, loni 714 tisíc. „Letos navíc očekáváme další pokles,“ dodal Koncz.

 ***

„Pokud si váš manžel vzal bez vašeho vědomí a proti vaší vůli úvěr, jeho problém se vás v podstatě netýká, i když máte společné jmění manželů.“ David Koncz, prezident EK ČR

 Region| Střední Čechy

 

Pražský deník | Rubrika: Ekonomika | Strana: 13 | Autor: VILÉM JANOUŠ Pražský deník | Rubrika: Ekonomika | Strana: 13 | Autor: VILÉM JANOUŠ