Stát obrací. Začíná pomáhat dlužníkům

České právní novinky se v roce 2014 až nezvykle často točily kolem exekucí. Nikde jinde bychom nenašli tolik zaručených receptů na vyřešení problémů.



    

Exekucím se věnovali poslanci, senátoři, resort spravedlnosti i Ústavní soud. Všichni tak trochu po svém, přesto se stejnou motivací: ulehčit dlužníkům. A trend bude pokračovat i letos.

PRAHA V roce 2014 téměř nebyl měsíc, kdy by se neobjevila významná zpráva z oblasti exekucí. Zvyšující se sociální cítění s dlužníky bylo leitmotivem hlavně v navrhované legislativě.
 Hned v lednu skupina poslanců v čele s Helenou Langšádlovou z TOP 09 zjistila, že se sněmovně moc nepovedla rok stará novela občanského soudního řádu. Dluží-li podle ní jen jeden z manželů, doplatí na to i druhý. Exekutor totiž může jít i po jeho bankovním účtu nebo mzdě.
 „Navrhovateli se jeví jako právně sporné, a to až na hranici ústavnosti, pokud exekuce či výkon zasahují do majetkových hodnot druhého z manželů, ačkoliv neexistuje právní důvod se domnívat, že se jedná o jejich společné jmění,“ uvedli autoři v důvodové zprávě a manželství označili jako neomezitelný ručitelský závazek.

ANALÝZA

V lednu navíc vstoupil v účinnost nový občanský zákoník, který rozšířil manželům pole působnosti v úpravách majetkového režimu. Mohli se tak rozhodnout, že každý bude mít svůj majetek a do společného jmění půjde jen nezbytné minimum. Jenže už se zapomnělo, že by si takovou úpravu měl ověřit exekutor dřív, než přistoupí k vymáhání pohledávky. Ministerstvo spravedlnosti se „chytlo za nos“ a přišlo se změnou. „Předejde se tak situacím, kdy exekutor neví, že rozsah společného jmění manželů byl zúžen či jinak dotčen smlouvou či rozhodnutím soudu,“ řekla ministryně spravedlnosti Helena Válková.
 Oba návrhy na změny v exekucích si několik měsíců žily svým životem a částečně se setkaly až na podzim. „Střelka se točí směrem ke spravedlivějšímu výsledku,“ řekl tehdy LN Robert Pelikán, první náměstek ministryně spravedlnosti.
 Resort definitivně navrhl, aby bylo vedení exekuce na bankovní účet manželů omezeno na polovinu částky, která tam byla při zahájení exekuce. Exekutor by nesměl sáhnout ani po mzdě druhého manžela. Exekutor by také musel ověřit v notářské evidenci, jestli si manželé společné jmění nezúžili. Vláda návrh odklepla a poslala do Sněmovny.
 Ministerstvo spravedlnosti se v mezidobí zaměřilo na posílení pozice dlužníků. Začátkem léta resort upravil náklady řízení, a to konkrétně advokátní tarif. Advokáti tak dostávají nižší odměny za vymáhání „drobných“ pohledávek do 50 tisíc korun.
 Do rozjetých úprav exekucí, které po Válkové chtěl sám premiér Bohuslav Sobotka, navíc vstoupil na podzim Ústavní soud. Ochránce ústavnosti přijal „závazný imperativní výrok“, kterým dal zákonodárcům jasný signál právě v oblasti nákladů řízení: i člověk, který nevyužije služeb advokáta, má právo na režijní paušál, který pobírají advokáti. Zákonodárci tak museli projednávání vládního návrhu z pera ministerstva spravedlnosti přerušit a text přepisují.
Teritorialita a další návrhy Do tažení za lepší život dlužníků se v průběhu roku promítlo několik příběhů ze soudních síní. Předně se Ústavní soud zastal invalidního důchodce, který kvůli dluhu necelých 20 tisíc korun přišel o družstevní byt s tržní cenou 1,4 milionu korun.
 „Ústavní soud má za to, že i exekuce se musí konat způsobem šetrným k tomu povinnému,“ řekla soudkyně zpravodajka Michaela Židlická.
 Soud také pokáral justici za přístup k ženě, která jako nezletilá opakovaně jela hromadnou dopravou bez lístku a čelila několika soudním řízením. Žena o nich nevěděla a soudy vydaly platební rozkazy bez jejího vědomí.
 Podobných případů se pak rádi chytají zákonodárci a navrhují sociálně smířlivé úpravy. Třeba poslanci ČSSD letos poslali do legislativního procesu novelu, která rozšíří a zpřesní seznam věcí, které by exekutor nemohl dlužníkovi doma zabavit. Dosáhl by jen na věci, jejichž zpeněžení může skutečně posloužit k úhradě dluhu a jejichž zabavení nesníží důstojnost dlužníka.
 Devadesát poslanců v čele s předsedou ústavně-právního výboru Jeronýmem Tejcem chce zase u pohledávek do 50 tisíc korun zakázat až na výjimky jejich úhradu nuceným prodejem nemovitosti, v níž má dlužník bydliště. K vyrovnání dluhu by také nesmělo sloužit penzijní připojištění.
 Pomoci dlužníkům se věnuje i horní komora. Pojem, který tam byl napříč rokem 2014 s exekucemi nejvíc spojen, byla teritorialita. Tedy územní působnost, kdy může exekutor vymáhat pohledávky jen na určitém území. Senátoři za ČSSD se rozhodli předběhnout ministerstvo spravedlnosti, které nemá v této otázce stále jasno, a navrhli teritorialitu uzákonit. Jenže narazili na technické nedodělky, a normu odložili až na příští rok. Chybí totiž mechanismus, jak by měly být exekuce v rámci daných obvodů přidělovány.
Půjde se ještě dál Nejvyšší soud vydal průlomové rozhodnutí v otázce exekucí už v roce 2013. Teprve loni se ale jeho myšlenky dostaly tam, kde byly nejvíc třeba – k okresním a krajským soudům. Ty začaly ve velkém zastavovat tisíce navrhovaných nebo již probíhajících exekucí, které byly nařízeny na základě rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách. „Doložka je neplatná, pokud se výběr rozhodce neuskutečnil podle transparentních pravidel nebo byl vybrán právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování,“ argumentoval Nejvyšší soud.
 Přístup justice je v tomto případě ukázkový. Soudy měly s podobnými případy dlouhodobý problém, vyřešily si ho proto po svém. Dá se proto očekávat, že se alespoň zčásti soudy i v budoucnu popasují s „nespravedlivými“ kauzami samy. Legislativa jim v tom alespoň částečně půjde i nadále na ruku.
 Ve výhledu legislativních prací kabinetu Bohuslava Sobotky je i v letošním roce prostor pro exekuce. V hledáčku vlády bude definitivní rozřešení postihování účtů jednoho z manželů i řešení bagatelních sporů a nákladů řízení.

***

Polovina exekucí míří na tisícové dluhy
celkem 751 440 exekucí v roce 2013
50 % dluhy nad 10 000 Kč
35 % dluhy do 5000 Kč
15 % 5000 až 10 000 Kč

ZDROJ: ČLOVĚK V TÍSNI

Exekuce míří na sociálně slabé

666 972 EXEKUCÍ bylo nařízeno za prvních devět měsíců letošního roku

80 000 KORUN je podle Exekutorské komory průměrná výše vymáhané částky

3000 KORUN je nejmenší možná odměna exekutora

Roste počet exekucí na dávky a důchody

ZDROJ: DATOVAZURNALISTIKA.CZ, MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI

2.1.2015    Lidové noviny    str. 03    Domov

  JAROSLAV KRAMER