Unikátní úřad za 37 milionů

SERIÁL LN o přebujelé byrokracii za stamiliony představuje Ústav územního rozvoje

PRAHA Odborné konzultace v oblasti stavebního práva, především územního plánování. To je hlavní náplň instituce, na jejíž chod přispívá stát ročně částkou blížící se čtyřiceti milionům. Přesto nemají legislativci o Ústavu územního rozvoje většinou ani potuchy. A k jeho nezbytnosti jsou skeptičtí.

 


Ústav územního rozvoje, který sídlí v Brně, zřídilo ministerstvo pro místní rozvoj v roce 1994. Slibovalo si od něj odborné zázemí v oblasti územního plánování a bytové politiky. Podle současného ředitele Roberta Veselého vykonává jeho úřad převážně konzultační činnost, spravuje největší knihovnu s odbornými publikacemi o veřejné správě v Česku a vydává několik publikací, včetně časopisu Urbanismus a veřejná správa.


Robert Veselý, který ústavu šéfuje necelé dva roky, je o nezbytnosti instituce přesvědčen. „Svým způsobem jsme jedinečné pracoviště, vykonáváme velmi specializovanou práci,“ řekl LN Veselý, který má momentálně pod sebou třicet osm zaměstnanců. „V jejich řadách je široké spektrum odborníků, kteří dovedou zadaný úkol komplexně a odborně posoudit,“ hájí své spolupracovníky Robert Veselý. A přidává další argument, oblíbený u obránců státních institucí: kdyby jejich práci vykonával soukromý sektor, ministerstvo by to stálo více.


„Navíc jsme velice operativní. Ministerstvo nám jeden den zadá vyřešit nějaký problém a my to ještě ten den splníme,“ vypočítává Veselý další výhody.


Tou další je dokonalá nenápadnost. Například poslanci, kteří sedí ve sněmovním výboru pro veřejnou správu, o úřadu ani netuší. „V životě jsem o něm neslyšel, což je zvláštní, protože se veřejnou správou zabývám,“ kroutil hlavou například předseda výboru Stanislav Polčák (TOP 09). Aačkoliv nechtěl polemizovat o jeho zbytnosti či nezbytnosti, posvítil by si především na samotný resort, jenž ústav zřídil. „Působnost ministerstva pro místní rozvoj je dlouhodobě ohrožena. Vlastně jsme ho nechávali jen kvůli eurofondům a teď se ukazuje, že kvůli nim rozhodně být zachováno nemusí,“ uvažuje Polčák.
Také jeho stranická kolegyně Helena Langšádlová má o smyslu úřadu pochybnosti. „Musí se zjistit, jestli výstupy a činnosti, které vykonává, jsou skutečně nezbytné. Přípravu legislativy má dělat ministerstvo a na vydávání časopisů asi nepotřebujeme ústav,“ myslí si Langšádlová.


Ústav už v minulosti kritizoval ekonom Petr Mach. Ten připravil seznam tzv. zbytečných úřadů, jejichž zrušením by státní správa ušetřila. A nad Ústavem územního rozvoje vynesl vskutku nemilosrdný verdikt: „Úřad lze zrušit bez náhrady. Obce, investoři ani veřejnost nepotřebují Ústav územního rozvoje. Konzultace a výklad zákonů, pokud o ně bude zájem, mohou poskytovat soukromé subjekty,“ napsal Mach v časopise Laissez Faire, který jeho seznam zbytných úřadů zveřejnil. Ministerstvo: Nechceme šířit paniku Přebujelou byrokracii začíná řešit i ministerstvo vnitra, jehož experti momentálně připravují analýzy pro jednotlivé resorty, na kterých úřadech ušetřit. Ministerstvo pro místní rozvoj zatímnechce být konkrétní. „Možnosti rušení úřadů nebo některých agend předcházejí analýzy a shoda napříč ministerstvem a vládou,“ napsala LN mluvčí resortu Jana Jabůrková. „Některé instituce zřejmě rušit budeme, ale zatím nechceme šířit paniku,“ prozradil však LN zdroj z ministerstva.

 

Lidové noviny | Rubrika: Domov | Strana: 4 | Autor: JAN MARTINEK

http://archiv.newton.cz/ln/2012/01/23/6886dadb464c02e6c9b7455e9d313f5f.asp