Vrátit církvi majetek se státu vyplatí. Jinak by platil víc a víc


Pokud neprojde dohoda o církevních restitucích, bude muset stát brzy
posílat na platy duchovních kvůli nově registrovaným církvím o 350 milionů víc než dnes.

Muneeb Hassan Alrawi z Ústředí muslimských obcí v Česku pozorně sleduje tahanice kolem církevních restitucí. Týkají se i jeho náboženské společnosti. Ta zřejmě za dva roky získá nárok na financování svých duchovních ze státního rozpočtu. „Potřebovali bychom jich deset až patnáct, nyní máme jen dobrovolníky,“ říká.



Stávající systém totiž umožňuje všem církvím, které splní podmínky (především počet věřících), aby získaly státní příspěvek. A hlásí se nové církve, nejen muslimové.
„Existuje dalších devět církví, které mohou získat právo na peníze ze státního rozpočtu v blízké budoucnosti,“ uvedla Eva Tichá z ministerstva kultury. Což znamená jediné - zvýšení výdajů. Ze současné téměř půldruhé miliardy o dalších 350 milionů. A v dalších letech by tato částka ještě rostla.
To vše však má změnit projednávaná dohoda o církevních restitucích, která v případě schválení sice zatíží načas státní rozpočet, ale v budoucnu jej zcela odstřihne od nároků církví. Princip je jasný: stát církvím vrátí část zabaveného majetku a zbytek zaplatí. Za to se církve vzdají nároku na každoroční státní příspěvky.
„Ta dohoda je ekonomicky výhodná pro stát,“ zdůrazňuje poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09). Jenže ve hře je mnohem víc. Bez jedné paušální dohody hrozí, že různé církevní organizace zahltí soudy požadavky na vrácení majetku.

Vypukne chaos?

Církve totiž mají v rukou trumf, který nejde přebít: rozhodnutí Ústavního soudu z června 2010. Tehdy soudci rozhodli, že průtahy, které provázejí vydávání církevního majetku, jsou již takové, že porušují ústavu. Jinými slovy, stát se musí okamžitě postarat o dohodu, jinak se církve mohou domáhat svého majetku u soudů.
„Ten stav je neudržitelný, majetek je dvacet let blokován a bez nyní projednávané dohody by se spustil proces, který by byl zcela nekoordinovaný,“ vysvětluje advokát Jaroslav Hostinský, který podání k Ústavnímu soudu formuloval.
Prakticky každou chvíli tak může církvím dojít trpělivost a začnou se majetku domáhat žalobami. „Víme, jak pomalu soudy pracují. Takže ten majetek by byl znovu blokován, tentokrát kvůli soudním sporům,“ říká Hostinský. Soudy by sice asi pracovaly zvolna, ale většinu majetku by nejspíš (v duchu nálezu Ústavního soudu) církvím nakonec vydaly. Poslankyně Langšádlová upozorňuje, že takto by mohly být vydány i pozemky, které jsou pro stát důležité a které by jinak při uzavření dohody mohly zůstat v jeho vlastnictví.

Chátrající památky

Blokované církevní majetky nejenže komplikují rozvoj měst a obcí, které se nemohou rozvíjet a rozšiřovat, ale ovlivňují stav mnoha českých památek. „Slivenec vznikl historicky okolo hospodářského dvora řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Dodnes je v naší městské části Praha-Slivenec obrovské množství zablokovaných pozemků, které kdysi křižovníkům patřily a které již dvě desítky let čekají na svého vlastníka. To není nejhorší, pozemky počkají. Máme zde však státem chráněnou památku Dvůr křižovníků, který chátrá,“ stěžuje si starostka Slivence Jana Plamínková.
Podle vedoucího správy majetku Arcibiskupství pražského Karla Štíchy se počet nemovitostí, které církev nárokuje, pohybuje ve stovkách. „Většinou jsou to starší budovy právě často památkově chráněné,“ říká.

***

FAKTA Církve, stát a peníze Kolik stát platí církvím dnes? Platí duchovní sedmnácti církví, dělá to asi 1,5 miliardy korun ročně. Kolik zaplatí, když nebude dohoda o církevních restitucích? V roce 2015 získá nárok na příspěvek dalších 9 církví, částka vzroste asi o 350 milionů. A v dalších letech zřejmě dál poroste. Ztratí církve nárok na majetek, když nebude dohoda? Budou se ho domáhat soudně a zřejmě uspějí. Existuje nález Ústavního soudu, který je na jejich straně. Bude to složité a zdlouhavé. Dohoda rozděluje peníze mezi všechny církve. Soudní vymáhání by „zvýhodnilo“ katolíky. Co tedy dohoda obsahuje? Církve dostanou zpět část nemovitého majetku za 75 miliard korun. K tomu finanční kompenzaci 59 miliard, kterou bude stát splácet 30 let. Církve si peníze rozdělí mezi sebou. Za to se církve vzdají státního příspěvku. Dostanou nově žádající církve příspěvek i po dohodě o restitucích? Ne, stát a církve budou fungovat odděleně.

„Je dalších devět církví, které mohou brzy získat právo na peníze ze státního rozpočtu.“ Eva Tichá ministerstvo kultury

Foto popis| Památka? Starostka městské části Praha-Slivenec Jana Plamínková si stěžuje, že kvůli tahanicím o církevní restituce chátrá památkově chráněný dvůr.
Foto autor| Foto: Dan Materna, MF DNES

http://archiv.newton.cz/mf/2012/01/11/5f4e7cbd307405f12e4f3cd96421f352.asp

Mladá fronta DNES | Rubrika: Z domova | Strana: 3 | Autor: Luděk Navara