Vysokoškoláci v Česku by mohli v budoucnu nově studovat tzv. průmyslové doktorské programy vzdělávání. Záměr v pondělí představili ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) se svým náměstkem Štěpánem Jurajdou a náměstek ministra školství Jaroslav Miller. Nový typ univerzitního studia má kombinovat akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách.
V zahraničí je podle ministerstev takový typ studia běžný - obvykle se zaměřuje na aplikovaný výzkum, který odpovídá potřebám firmy či oboru.
„V celém našem systému chceme posílit transfer zhodnocování výsledků vědy i pro průmyslové využití a potřebujeme posílit spolupráci mezi firmami a univerzitami. A právě nástroj průmyslových doktorátů tomuto posílení spolupráce přispěje,“ uvedla Langšádlová.
Doktorandi by měli dva školitele
Průmyslové doktorské studijní programy by podle informací z MŠMT a rovněž z úřadu ministryně pro vědu zahrnovaly kombinaci akademických kurzů, výzkumu a praktické výuky. Spolupracující firmy by navíc studentům nabízely kurzy zaměřující se na praktické manažerské, obchodní a další schopnosti.
Každý doktorand by měl dva školitele, a to z akademické sféry a z průmyslového odvětví. Téma doktorského studia by se studentům stanovovalo dohodou mezi firmou a vysokou školou, přičemž polovinu nákladů na projekt doktoranda by platila firma.
Student by mohl být buď zaměstnancem firmy a na univerzitě být veden v akademickém programu, nebo zaměstnancem univerzity a byl by placen společností prostřednictvím smlouvy o poskytování služeb.
Jednání s 20 firmami
Zástupci úřadů hodlají o nové formě studia jednat s představiteli několika firem a univerzit v Česku. Podle Millera konkrétně aktuálně o průmyslových doktorátech jednají asi s 20 firmami, zmínil například společnost Zentiva a Bosch. Na setkání s nimi by se podle náměstka měly řešit např. nutné legislativní úpravy pro tyto studijní programy.
Průmyslové doktorské studium bude podle Langšádlové přínosné pro všechny zapojené. Firmy podle ministryně získají možnost spolupracovat se špičkovými výzkumnými pracovníky a přístup k nejlepšímu dostupnému vybavení a infrastruktuře.
Státu to může přinést rychlý nárůst průmyslového výzkumu, který zvyšuje konkurenceschopnost země, a podmínky pro zakládání nových společností a nárůstu investic do výroby.
„Studenti doktorských programů díky možnosti práce ve firmách mohou získat odborné vzdělání doplněné o praktickou zkušenost s řešením aktuálních problémů,“ poznamenala Langšádlová.
Benefitem pro univerzity bude podle Millera mj. možnost přizpůsobit výzkumné aktivity dlouhodobým potřebám daného oboru a získat další zdroje financování doktorského studia tím, že studenty budou platit i firmy. Mělo by to snížit riziko, že doktorand kvůli materiální nouzi studium nedokončí. Doktorandské studium, které trvá obvykle pět a více let, absolvuje podle náměstka ministra školství nyní zhruba třetina těch, kteří do něj nastoupí.
