Česká věda hledá inspiraci v USA, chce se zaměřit na kvantové technologie coby odvětví budoucnosti. „Je to perspektivní oblast například v klíčové oblasti ochrany dat a jejich neprolomitelnosti, která jde stále dopředu,“ říká ministryně Helena Langšádlová v rozhovoru se Seznam Zprávami.
Česko chce posílit vědeckou spolupráci v USA. Dveře má ve Washingtonu otevírat posílená bezpečnostní spolupráce obou zemí, zejména vůči Ukrajině, i vnímání rizik souvisejících s komunistickou Čínou, včetně podpory Tchaj-wanu.
Prioritou mají být kvantové technologie a kyberbezpečnost. Ministryně Helena Langšádlová má sepsat strategii v tomto odvětví.
Koncem května o tom jednala ve Washingtonu a v Georgii. USA navštívila společně s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou.
V USA ale už od loňského listopadu chybí český vědecký diplomat – ten poslední musel post opustit kvůli řízení automobilu v opilosti, jak v minulosti popsaly Seznam Zprávy. O místo se dělí Úřad vlády a Ministerstvo zahraničních věcí. Výběrové řízení se táhne. „Probíhá výběrové řízení, jeho druhé kolo, a věřím, že se vybere,“ říká Langšádlová.
V minulém týdnu jste jednala v USA, mimo jiné přímo v Bílém domě s představiteli americké vlády. O čem?
Jednali jsme s nimi nadvakrát, jedna skupina byla zaměřená na kvantum, druhá obecně na nové technologie a vědu. Bidenova administrativa je hodně zaměřená tímto směrem. Mimo jiné mluvíme o možnosti uzavření memoranda zaměřeného přímo na kvantum - podobně jako nedávno podepsalo s USA Švédsko.
Druhá schůzka přímo v administrativě byla zaměřená hlavně na bezpečnost, jednali jsme mimo jiné o závislosti na Číně v oblasti dodavatelských řetězců. Z toho plyne například téma spolupráce v oblasti čipů. Další schůzka byla se zástupci Pentagonu.
Návštěva v IBM
Proč zrovna důraz na kvantové technologie – kvůli bezpečnostním aspektům?
Ano, je to perspektivní oblast například v klíčové oblasti ochrany dat a jejich neprolomitelnosti, která jde stále dopředu. Americká administrativa to řeší už dlouho, svou první strategii v oblasti kvanta připravila v roce 2018. Jednali jsme o spolupráci i v IBM, která aktivně vyvíjí kvantové počítače. Z toho nám vyplynulo, že naším domácím úkolem je připravit strategii v této oblasti. To musí být první krok.
Mluví se o možnosti, že by v Praze vznikl kvantový hub.
Je to jedna z možností, ano. Byl by k dispozici výzkumníkům, soukromým firmám a mohl by se na tom podílet i stát. Zatím jsme nedošli k definitivnímu řešení, to záleží i na IBM, kde ho vybuduje. Pro nás by to byla velká příležitost.
IBM má v této oblasti vybudované špičkové počítače a my bychom měli možnost využívat jejich kapacit prostřednictvím dálkového připojení k nim.
Jak těžké je pro českou vědu zaujmout v USA, kam míří špičky z celého světa?
Dveře nám otevírá i postoj České republiky ke globální bezpečnosti. Při jednáních hodně zaznívalo, že Česká republika se staví velmi zodpovědně ke konfliktu na Ukrajině i k situaci na Tchaj-wanu. Pro nás je velmi blízkým konfliktem Ukrajina, což je přirozené vzhledem ke geografické blízkosti. Pro USA leží velké riziko v Pacifiku, kde hrozí eskalace a kde je Čína rizikem především z dlouhodobé perspektivy.
Tři roky pod ochranou
V čem se chcete v USA ve vědeckém světě inspirovat?
V USA vidíme velkou provázanost vědy s byznysem, to je inspirace. Rovnou vám řeknou, že mají tři pilíře - výuku, vědu a inovace. Pod Georgijskou univerzitou je například inovační hub, kde je spousta start-upů. Jsou to často tzv. spin-offy, které jsou založené na vědeckém poznání, ale přicházejí i zvenku. Oni jim dávají podporu v oblasti právní, prostory a snaží se jim pomoct i se zajištěním venture kapitálu. Pod svou ochranou je mají tři roky, kdy buď uspějí, nebo ne.
O této provázanosti vědy a byznysu se mluví roky. Jak to, že to jde v USA a v Česku zatím moc ne?
U nás se někdy zdá, že ty dva světy žijí odděleně. Je to ale i kulturní záležitost – v USA a v Izraeli je větší odvaha jít do rizika. U nás mají někdy reprezentanti vědy obavy třeba z toho, že nebude dobře ohodnocená licence, kterou prodávají, nebo že vstoupí do nějakého spin-offu a pak je někdo obviní, že to nebylo výhodné.
Jak překonat tyto obavy?
Je potřeba, aby se tyto světy víc provazovaly. Ale není to snadné. U nás jsou děti odmala trestané za chyby, takové to americké „ok to fail“ není u nás úplně zavedené. Věřím, že mladá generace se zkušenostmi ze světa bude už trochu jiná.
Ministerstvo zahraničních věcí nedávno představilo svůj plán na podporu vědecké diplomacie. Jak se na tom podílíte?
Spolupracujeme na tom. Je to potřeba, protože je v tom obrovský potenciál. My z Úřadu vlády podporujeme napřímo tři vědecké diplomaty - v Izraeli, USA a na Tchaj-wanu. Kromě třech má MZV dalších dvacet lidí, pro které to není full time job, ale mají vědu jako část své agendy. Využívám jejich znalostí prostředí.
V USA ale vědecký diplomat skončil už skoro před rokem, a to v souvislosti s řízením v opilosti. Proč stále není jeho nástupce?
Probíhá výběrové řízení, jeho druhé kolo, a věřím, že se vybere.
