Konsolidační balíček nesmí ohrozit vědu a výzkum. Pokud by byl schválen v podobě, jak jej představil ministr financí, hrozil by odchod až stovek expertů z univerzit a výzkumných institucí. V Rozstřelu to řekla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová z TOP 09.
Základní problém spočívá podle Heleny Langšádlové v tom, že peníze na vědu a výzkum nejsou v jedné kapitole. Vedle například Akademie věd jsou tyto finance obsaženy v celkem šestnácti kapitolách státního rozpočtu.
Odliv lidí z vědy a výzkumu
„Mně se ale podařilo minulý týden ve středu na vládě v rámci návrhu rozpočtu prosadit usnesení, ve kterém je řečeno, že budu dále jednat s panem ministrem financí i s panem premiérem o tom, aby celkový rozpočet na vědu a výzkum odpovídal programovému prohlášení vlády a umožnil rozvoj v celé této oblasti,“ říká Langšádlová.
Konsolidační balíček by v podobě, jak jej původně navrhlo ministr financí, pro vědu a výzkum představoval vážný problém. „To by opravdu byla špatná cesta, protože tím bychom si velmi limitovali naši budoucnost. Nakonec i Národní ekonomická rada vlády jasně řekla, že pokud nechceme podřezávat náš budoucí růst, musíme investovat do vědy a výzkumu.“
V případě, že by konsolidační balíček prošel v současné podobě, hrozil by podle Langšádlové odliv lidí z vědy a výzkumu. „Opravdu hrozí, že mohou odejít ti nejlepší. Jsme země, která nemá dostatek nerostných surovin. Jsme země, která bude tak úspěšná, jak se nám podaří využívat ty nejlepší a nejvzdělanější. Jak se nám podaří poznatky našich vědců promítat do praktického využití.“
Podle ní hrozí odchod až několika stovek lidí. Jsou například ohrožené programy na podporu mladých vědců. „Třeba programy, aby se ženy mohly vracet z rodičovské dovolené. Podíl žen ve vědě je nízký a s grantovou agenturou máme připravené programy, které by pro ně vytvářely lepší podmínky.“
Kde se dá ušetřit?
Jednání s ministrem financí o škrtech zřejmě budou obtížná a i v oblasti vědy a výzkumu se bude muset šetřit. Langšádlová ale bude usilovat o to, aby to neznamenalo exodus talentovaných vědců. Prostor by se dal zřejmě nalézt v provozních výdajích.
„V tuhle chvíli se připravuje v rámci konsolidačního balíčku novela zákona o veřejných výzkumných institucích. Jde o to, aby mohla ministerstva jednat například o slučování nebo transformaci těchto institucí,“ vysvětluje ministryně.
Jednat teď bude s lidoveckými ministry o tom, jak by se mohly transformovat tyto instituce například na ministerstvu práce a sociálních věci, zemědělství či životního prostředí.
A kde vidí ministryně největší problém české vědy a výzkumu? „Plně nevyužíváme výsledků našich vědců. Pracoviště jsou dobrá, ale málo spolupracují s byznysem, s firmami a málo se zhodnocují jejich výsledky. Porovnejte to s Izraelem, s Německem, s Belgií a nebo se Spojenými státy. Součástí jejich strategie je právě spolupráce s firmami.“
Chce to změnu paradigmatu
A to se podle ní musí v Česku zásadně změnit. „Musí se změnit celé uvažování, kultura. Když mluvím s představiteli vysokých škol nebo ústavů, tak oni mají například strach prodat licenci, aby ji třeba špatně neocenili. Je potřeba změnit celé paradigma. Pokud má někdo nějaký výsledek, který má potenciál na zhodnocení, musí to realizovat. Jinak je to obrovská ztráta.“
Langšádlová v Rozstřelu v této souvislosti hovořila například o změnách v disertačním řízení. „Velmi konkrétní kroky jsme udělali třeba v případě průmyslových doktorátů. Bude upravena i podoba disertačních prací, aby umožnila právě tyto průmyslové doktoráty.“
V praxi by to znamenalo, že doktorandi budou své práce zpracovávat ve spolupráci s konkrétními firmami. A jejich výzkum tak firmy budou moci okamžitě využívat. „Tyto změny jsou součástí vysokoškolského zákona, který by během několika týdnů měl jít do vlády. Jsem spolupředkladatelem, a to společně s ministerstvem školství.“
Langšádlová chce zároveň změnit celou strategii vědy a výzkumu. „Do funkce jsem přišla v situaci, kdy jsme měli asi 170 priorit orientovaného výzkumu. A to je podle mě moc. V tuto chvíli pracuji na nových prioritách. Definovali jsme si pět oblastí, výzev.“
„První je energetika, energetická soběstačnost, nové druhy energií, úspory. Druhá oblast je reakce na změnu klimatu. Třetí oblastí je otázka stárnutí populace, protože demografické změny a stárnutí populace budou mít velký vliv na naši společnost. Čtvrtou oblastí je bezpečnost, obrana a udržení demokratického vývoje. A pátou oblastí je otázka technologické transformace a digitalizace,“ shrnuje ministryně.
„Tyto oblasti budou definovat to, jestli budeme úspěšnou zemí,“ myslí si Langšádlová.
Proč se dosud české vědě nedaří efektivněji spolupracovat s tuzemským průmyslem? Co dalšího dělá česká vláda pro to, aby se situace změnila? V čem jsou čeští vědci dobří a na co je třeba se zaměřit? I na to odpovídala ministryně pro vědu, výzkum a inovace v Rozstřelu.
