Koncept zaměstnaneckých akcií, které umožňují startupovým šéfům podělit se o úspěch firmy i s ostatními pracovníky, by se mohl dočkat další úpravy. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) má totiž ambici více přiblížit zákon podobě, po které volají investoři a zakladatelé startupů. Oznámila to na konferenci, která se věnovala reformě transferu znalostí z akademické půdy do komerční sféry.
Původně to na konci loňského roku vypadalo na velký průlom, jelikož v Poslanecké sněmovně prošla úprava, která do českého daňového systému zavádí zaměstnanecké akcie. Právě po nich dlouhodobě volali zástupci startupové komunity, řadu let se ale setkávali se zamítavým stanoviskem státu. Úprava byla nakonec prosazena formou poslaneckého návrhu, který byl připojen k jinému zákonu ve druhém čtení, neprošel tedy připomínkovým řízením dotčených ministerstev.
„My jsme připravili další úpravu, která by více vyhovovala mladým a dynamickým startupům, v rámci změny zákona o výzkumu, vědě a inovacích a transferu, protože to, co bylo přijato ve sněmovně v minulém roce, je sice určitý progres, ale nebyla to nejvhodnější úprava pro tento typ firem, které bychom měli více podporovat,“ řekla na tiskové konferenci ministryně Langšádlová.
Současná úprava, která platí od začátku letošního roku, sice posouvá moment zdanění, nicméně i tak je podle lidí ze startupového světa nepoužitelná. Podle nich je ideální nastavení takové, kdy ke zdanění dochází až ve dvou momentech: pří vstupu firmy na burzu a při prodeji podílu. Druhou věcí je, že i po nejnovější úpravě zákon na příjmy ze zaměstnaneckých akcií hledí jako na plat, a tím pádem se z nich odvádí zdravotní a sociální pojištění.
Hlavním přínosem daňového zvýhodnění zaměstnaneckých akcií či opcí na ně má být přilákání schopných pracovníků a jejich udržení v začínající firmě. Takové odborníky si však většina startupů na svém začátku nemůže dovolit adekvátně zaplatit, protože v několika prvních letech jde zpravidla o ztrátovou firmu. Případný úspěch při prodeji společnosti či vstupu na burzu může z klíčových zaměstnanců udělat milionáře. Zároveň platí, že řada těchto lidí posléze investuje své peníze do dalších nových startupů.
„Dokud existuje scénář, že zaměstnanec v technologickém startupu musí odvést daně za opci či akcie, které zatím ani nedostal, tak ten zákon nemůže být považován za hotový,“ říká Vít Horký, investor a spoluzakladatel organizace Czech Founders, která sdružuje české zakladatele startupů. „To, co se před Vánoci narychlo schválilo, je totální paskvil, který tomu systému nepomáhá a vnáší do něj ještě větší chaos a nechuť to vůbec používat,“ uvedla na konferenci k představení reformy transferu znalostí Zuzana Picková z Czech Private Equity & Venture Capital Association.
Přijetí nové podoby zákona o zaměstnaneckých akciích kabinetu nově doporučila také Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci návrhů ke znovunastartování české ekonomiky. „Nabytí zaměstnaneckých akcií musí být spojeno s daňovou výhodností, danit se samozřejmě musí jejich případný prodej před daňovým testem v budoucnu,“ uvádí NERV v doporučení pro vládu Petra Fialy (ODS).
Zůstává však otázkou, zda má iniciativa ministryně Langšádlové šanci na úspěch, jelikož záměr není projednán s ministerstvem financí, které dlouhodobě řadí zvýhodnění zaměstnaneckých akcií mezi daňové výjimky, jež se rezort obecně snaží omezovat. Úřad ministryně pro vědu a výzkum zatím nedosáhl shody s ministerstvem financí, podle informací deníku e15 se ale bude pokoušet o kompromisní návrh.
„Osobně jsme o tom ještě s panem ministrem Stanjurou nejednali, až tak učiníme, určitě pak budeme komunikovat se startupovou komunitou a pokusíme se inspirovat tím, jak je tato úprava vymyšlená v jiných zemích, abychom tyto firmy neodrazovali,“ říká Langšádlová. Podle ní by měly vstřícnější podmínky tuzemské startupy motivovat k tomu, aby měly sídla v Česku. V současné době má řada z nich své hlavní kanceláře v zemích, jako jsou Nizozemsko, Velká Británie nebo Spojené státy.
