Ve čtvrtek 22. února se uskutečnil v Hrzánském paláci v Praze kulatý stůl pracovní skupiny Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Lidé ve vědě, který uspořádala ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová. Cílem odborného setkání bylo vytvořit prostor pro diskusi o aktuálních výzvách a krocích na národní i institucionální úrovni ve sféře rovných příležitostí.
„Vytváření dobrých podmínek pro lidi ve vědě patří mezi mé priority, proto dlouhodobě podporuji navyšování institucionální podpory pro vysoké školy a Akademii věd. Podpora lidí ve vědě je i jednou z priorit nového zákona o vědě, výzkumu, inovacích a transferu. Skutečnost, že má Česko vůbec nejnižší zastoupení žen ve vědě a výzkumu v rámci zemí Evropské unie, je spojena s tím, že nedokážeme plně využívat potenciálu poloviny populace, a to je pro celou společnost velká ztráta. Jednotlivé kroky a návrhy směřují k posílení schopnosti slaďovat profesní a rodinný život. Velice také oceňuji to, že se připravují návratová grantová schémata pro vědkyně a vědce po rodičovské dovolené,“ sdělila k hlavním diskutovaným tématům ministryně Langšádlová.
Chceme-li v Česku budovat znalostní ekonomiku, je třeba vědcům zajistit konkurenceschopné pracovní podmínky v rámci globálního pracovního trhu. To zahrnuje zajištění kvality doktorského studia, transparentní možnosti kariérního růstu, bezpečné pracovní prostředí a zajištění podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství. Bez řešení těchto systémových otázek česká věda bude obtížně schopná vytvářet prostředí pro tvůrčí vědeckou práci, a tím udržet kvalitní výzkumníky a výzkumnice.
Jak pomoci zvýšit atraktivitu vědecké profese a míru diverzity ve vědě? Jaké jsou potřeby nastupující generace českých vědkyň a vědců? Co brání v návratu českým vědcům a vědkyním, kteří uspěli v zahraničí? Jak zajistit, aby se nám vědkyně věnovaly výzkumné i po návratu z rodičovské dovolené?
Na tyto otázky se zaměřily jednotlivé příspěvky, které prezentovali zástupci akademické sféry i státní správy. V panelu Vědecké kariéry v České republice sdíleli své poznatky z praxe odborníci z České asociace doktorandek a doktorandů, NKC – Gender a věda a spolku Czexpats. Druhý panel byl věnován diskusi k problematice vývoje veřejných politik v oblasti vědeckých kariér na české a evropské úrovni. Spolu s ministryní Langšádlovou se panelové diskuse zúčastnily dr. Lucie Núňez Tayupanta, ředitelka Odboru výzkumu a vývoje MŠMT, a dr. Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR, která je zároveň spolupředsedkyní Podskupiny Fóra ERA pro inkluzivní genderovou rovnost při Evropské komisi.
Úřad ministryně Langšádlové se s podporou Rady pro vědu, výzkum a inovace zaměřuje na řadu aktivit vedoucích k podpoře a rozvoji lidí ve vědě:
Ministryně připravila nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který je momentálně v meziresortním připomínkovém řízení. Ten se mimo jiné zaměřuje na podporu rozvoje lidského potenciálu vědeckých pracovníků a rozvoj jejich kariéry.
Aktuálně také ministryně pro vědu, výzkum a inovace jedná s ministrem práce a sociálních věcí o započtení doktorského studia pro výpočet mateřské dovolené i do doby důchodového pojištění. Společně s Grantovou agenturou ČR zároveň vytváří úřad ministryně Langšádlové návratové grantové schéma pro vědkyně a vědce po rodičovské dovolené.
Přesně před rokem, v únoru 2023, byl dále ustaven neformální poradní orgán ministryně složený z mladých talentovaných vědkyň a vědců, inovátorek a inovátorů. Tato poradní skupina působí s cílem přinést vhled juniorních výzkumníků do českého systému vědy, výzkumu a inovací a mj. nabízí i velmi cenný vhled do systému fungování prestižních zahraničních výzkumných pracovišť a startupů.
RVVI zveřejňuje na stránkách vyzkum.gov.cz přehled Plánů genderové rovnosti. Plány jsou nástrojem pro systematické řešení genderové rovnosti v instituci. Jedná se o soubory závazků a opatření, které mají za cíl prosazovat genderovou rovnost v instituci prostřednictvím udržitelné transformace. Stránky poskytují mj. stručné základní informace k povinnosti výzkumných organizací, kterou přináší rámcový program podpory výzkumu Horizont Evropa.
Pracovní skupina Lidé ve vědě
Pracovní skupina Lidé ve vědě vznikla jako pracovní tým Rady pro vědu, výzkum a inovace. Zaměřuje se na zlepšování podmínek vědců a vědkyň v českém výzkumném prostoru. Zejména pak na postavení tuzemských vědců ve značně internacionalizované výzkumné praxi, a to s ohledem na snahu o dosažení rovnosti příležitostí. Ve skupině působí zástupci a zástupkyně RVVI, úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace, a dále zástupci poskytovatelů a expertních a zájmových organizací, působících v oblasti rovnosti příležitostí. Kromě jiného skupina vychází rovněž z podnětů vědecké obce, které jsou v rámci této skupiny shromažďovány.
"Ráda bych poděkovala členům a členkám pracovní skupiny za sestavení nesmírně zajímavého programu. Vyplynulo z něj zcela zřetelně, že spravedlivé a bezpečné prostředí napříč kategoriemi oborovými, genderovými i generačními je zásadní součástí podpory kvality a internacionalizace výzkumu," doplnila k výstupům diskusního setkání dr. Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, která jako členka RVVI tuto expertní skupinu vede.
